Přichází posila do altu – Irča 🙂
Za její první návštěvou ZUŠ v Klášterci nad Ohří nestojí nikdo jiný než rodiče, kteří si nástup do tanečního oddělení podmínili o týden dřívějším sundáním sádry na ruce. Následovala i první hodina klavíru, na které měla zkusit přezpívat Kočka leze dírou od „c1“, aby se zjistilo, jestli má aspoň trošku hudební sluch. Od c1 to neklaplo, takže druhý pokus následoval od malého g. To již dopadlo lépe, a tak byla přijata. Svatou trpělivost s učením not a basového klíče s ní měl tatínek, který první roky u klavíru kontroloval, aby nehrála vše podle poslechu, ale pěkně podle not, a každou chybu hlasitě okomentoval slovem KUŠ! Zájem o zpěv se začal probouzet záhy. První hodina zpěvu však byla zároveň i poslední. Paní učitelka zkonstatovala, že bude lepší, když se zpěvem ještě chvíli počká. A tak čekala až do prváku na vejšce, kdy se ze zvědavosti připletla mezi zakládající členy vokálního uskupení, které po dvou letech formování začalo fungovat pod názvem Všelijak. Díky shodě náhod se ocitla ve vedení, i když nevěděla, která bije a sborový zpěv byl do té doby cizím slovem. Rozhodla se ale, že to zkusí a zkouší doteď. O existenci Oktetu se dozvěděla od Lenky (bývalé Okteťačky), která jí zápočet ze španělštiny zapsala na oktetím koncertě. Od té doby se Irča stala věrným oktetím fanouškem. Ani nepomyslela na to, že by někdy mohla být jeho součástí. Stalo se, a tak ji teď můžete slyšet v altové sekci, kde zvyšuje výškový průměr.